Ģ����ý

Pokročilé řízení příjmu tekutin pro účinnou kardioprotekci

Chronické převodnění je běžný problém u pacientů s konečným stadiem onemocnění ledvin. Přímo souvisí s hypertenzí, zvýšením tuhosti arterií a hypertrofií levé srdeční komory (LVH) a je jedním z klíčových faktorů, které se u této skupiny pacientů podílejí na vysoké morbiditě a mortalitě v souvislosti s kardiovaskulárním onemocněním. Naproti tomu bylo prokázáno, že normohydratace při efektivním řízení příjmu tekutin je spojena s lepšími výsledky dialyzovaných pacientů.³

Základní součástí programu pokročilého řízení příjmu tekutin společnosti Ģ����ý je BCM Ģ����ý� Body Composition Monitor. Tento systém měří a kvantifikuje stav tekutin v těle pacienta a poskytuje spolehlivý základ pro rozhodování o účinném řízení příjmu tekutin a výživy. BCM Ģ����ý� Body Composition Monitor je základní součást linie produktů CorDiax.

Možnost snížení nákladů na řízení příjmu tekutin

Převodnění u dialyzovaných pacientů je spojeno s akutními komplikacemi, včetně městnavého srdečního selhání a plicního edému. Převodnění může vyžadovat akutní dialýzu mimo běžné dialyzační ošetření. Tyto dodatečné léčebné cykly jsou poměrně běžné a nákladné. Americká studie ukázala, že celkové náklady za dobu dvou let dosahovaly přibližně 266 milionů dolarů.⁴

BCM Ģ����ý� Body Composition Monitor

Od technologie k léčbě

Tělesná hmotnost a BMI (Body Mass Index) nerozlišují mezi svaly, tuky a vodou.��Složení těla��je dále také popisováno pouze pojmem hmota tkáně bez tuku a hmota tuku, což nebere v úvahu převodnění.

BCM Ģ����ý� Body Composition Monitor je první zařízení��na trhu, které rozlišuje svalovou hmotu od patologického převodnění. Tento faktor má zvláštní význam při detekci podvýživy u pacientů s chronickým onemocněním ledvin.

Další informace o řízení příjmu tekutin při hemodialýze.

¹��Wizemann V. et al., Nephrology Dialysis Transplantation (2009); 24: 1574-1579.

²��Machek P. et al., Nephrology Dialysis Transplantation (2010); 25: 538-544.

³��Arneson T. et al., Clinical Journal of the American Society of Nephrology (2010); 5: 1054-1063.

⁴��Arneson T. et al., Clinical Journal of the American Society of Nephrology (2010); 5: 1054-1063.